Kandidát trvalého jáhenství Antonín Gryžboň odpovídá

Ing., Mgr. Antonín Gryžboň hovoří o sobě i o svém rozhodování pro cestu trvalého jáhenství…

Ing., Mgr. Antonín Gryžboň pochází z farnosti Dobrá, a v současné době prochází formační přípravou pro kandidáty trvalého jáhenství. Něco bližšího o sobě i o tom jak probíhá formace kandidáta trvalého jáhenství prozradí v tomto rozhovoru.

Otázka: Co Vás přivedlo k tomu, že se chcete stát trvalým jáhnem?
Odpověď: Byla to doba těsně po „sametové revoluci“, kdy se otevíraly nové možnosti aktivního zapojení laiků do života církve. I naše studium na teologické fakultě bylo projevem nabyté svobody a primárně nás mělo vést ke katechetické službě. S tím, že by nám toto studium otevřelo cestu i ke službě trvalého jáhna jsme byli seznámeni až v průběhu studia. V té době jsem o službě trvalého jáhna hodně uvažoval, protože jsem se snažil aktivně účastnit na životě v naší farnosti, ale ještě jsem nesplňoval podmínku dosažení věku 35 let spojenou s přijetím této služby pro ženaté jáhny. Proto jsem své rozhodnutí odložil a věnoval se práci katechety. Po ukončení studia jsem přijal službu akolyty ve farnosti a snažil se zapojovat do života farnosti všude tam, kde to bylo potřeba. Tato moje služba mi však stále vracela myšlenku, zda bych přece jenom nezvážil službu trvalého jáhna, zvlášť také proto, že člověk v sobě postupně objeví jakési „hřivny“, které dostal, a zákonitě se musí ptát, jak tyto dary zúročit ve službě Bohu a Církvi. Proto jsem se obrátil na otce biskupa, zda bych se nemohl začít připravovat na službu jáhna. Tehdy mi otec biskup řekl, že vzhledem k mému nízkému věku a mé rodině mám ještě s tímto rozhodnutím počkat. Toto doporučení se nakonec ukázalo v mém životě jako velice moudré, protože jsem se pak musel vyrovnat s těžkou životní zkouškou, kdy jsem řešil, jak nasměrovat svůj život po smrti manželky. Nakonec jsem se znovu oženil a když potřeba služby v naši farnosti znovu otevřela otázku mého zapojení do života Církve ve službě trvalého jáhna, tak jsem tuto nabídku přijal a začal se na tuto službu z pověření našeho duchovního správce a otce biskupa připravovat.

Otázka: Jste ženatý a máte děti. Jak na předpokládanou skutečnost trvalého jáhenství reaguje Vaše rodina?
Odpověď: Musím říct, že pro mě je fungující rodina hodně důležitá. Vždy jsme se snažili vychovávat děti ve víře tak, abychom tvořili pevné společenství, které je schopné podporovat vše, co nám vzájemně umožní prožívat a upevňovat vztah k Bohu. A tak, jak myšlenka této služby postupně dozrávala, byla přijata a podporována celou mou rodinou. Po smrti manželky a ve snaze znovu vytvořit dobře fungující rodinu, jsem do nového vztahu šel již s tím, že bych se k rozhodnutí přijetí služby trvalého jáhna chtěl znovu vrátit. Což se nám společně znovu podařilo a má manželka spolu s dětmi mě v přípravě na službu trvalého jáhna stále podporují, za což jsem moc vděčný nejen celé své rodině, ale i Bohu.

Otázka: Co je náplní jáhenské formace a jak tato formace probíhá?
Odpověď: V této chvíli máme za sebou první přípravný rok, kdy jsme se společně seznamovali se směrnicí biskupské konference pro formaci trvalých jáhnů. Naše společné setkávání nás také motivovalo ke konkrétnějšímu a plnějšímu prožívání všech slavností a svátků církevního liturgického roku. Důležitá byla také postupná duchovní formace, která nás vedla ke každodenní modlitbě Církve a osobního setkávání se s Bohem ve svátostech a Písmu svatém.

Otázka: Trvalé jáhenství je službou církvi. Jaké jsou Vaše představy o této službě?
Odpověď: Protože se stále aktivně podílím na různých službách ve farnosti, tak si dokážu představit, které konkrétní služby ve farnosti mohu ve službě trvalého jáhna zastávat. Určitě to není jen služba u oltáře, ale také konkrétní podíl na pastoraci věřících, například ve službě nemocným nebo vedení společenství rodin. Vnímám, že jáhen je v této službě církvi pomocníkem kněze a bude hodně záležet na konkrétních potřebách farnosti, které oblasti ve službě církvi mi nakonec mohou být svěřeny.

Otázka: Jak jste připraven spojit jáhenskou službu s výkonem svého povolání a s rolí otce rodiny?
Odpověď: Na tuto otázku si musí člověk odpovědět již v okamžiku závazného rozhodnutí k přípravě na tuto službu. Rozhodně bych si nedokázal představit tuto službu bez fungujícího rodinného zázemí, kde je postaráno o všechny nám svěřené děti. V současnosti rovněž vykonávám práci, která je spojená s častými služebními cestami, kdy jsem delší dobu mimo domov. Z pohledu výchovné role otce v rodině to není ideální, ale zase i jako otec velké rodiny se musím postarat i o její hmotné zabezpečení, což mi tato práce umožňuje. Každá práce, pokud je vykonávána poctivě, vyžaduje čas, jehož využití však většinou máme vy svých rukou a je jen na nás čemu nebo komu ho v dané chvíli věnujeme a co je pro nás tou největší prioritou.

Děkuji Vám za rozhovor.

Ptal se: Pavel Ramík