Jan van Eyck, Klanění se Beránkovi

Jan van Eyck, pocházel s Nizozemska a tvořil v první polovině patnáctého století. O jeho životě toho není moc známo. Patřil mezi malíře, kteří jako jedni z prvních začali používat olejomalby. Van Eyck dokázal spojit realitu se symboly a názornost s tajemstvím. Projevil nesmírnou vnímavost pro každý detail světa, který zobrazoval. Van Eyckem zobrazované prostředí je téměř vždy průzračně světlé, kompozičně precizně zpracované a profilované precizností detailů. Svou tvorbou ovlivnil takřka celé 15. století.

Jan van Eyck, Klanění se Beránkovi
Vznik: 1425-1429
Podklad: olej na desce
Velikost: 138 x 242 cm
Umístění: katedrála St. Bavo, Gent
(Pro snadnější prohlížení popisovaných detailů, je možné v prohlížeči obraz zvětšit kliknutím myši na plochu obrazu.)

Gentský oltář je rozměrné dílo, jež obsahuje několik desek s malbami postav světců, andělů, Adama a Evy, Boha Otce a dalších. Střední a také nejrozměrnější desku tvoří výjev Klanění se Beránkovi, což je výjev z knihy Zjevení svatého Jana.

Tato desková malba zobrazuje Božího Beránka na vysokém oltáři, který je jeho Trůnem, a  jehož čelo překrývá bohatě zdobené antipedium. Beránkova Krev prýští do kalichu, čímž se naznačuje mešní oběť.  Kolem oltáře jsou adorující andělé držící atributy Beránkova utrpení, tj. kříž a sloup bičování. Před oltářem dva andělé vzdávají Beránkovi úctu kadidlem, jež naznačuje Božství Beránkovo.

V popředí tryská z fontány pramen Živé vody. Za povšimnutí stojí precizně zpracované kapky této vody.

Ze čtyř světových stran k Beránkovi přistupují proroci, mučedníci, papežové, poustevníci, rytíři, urození i prostí, aby vzdali Beránkovi svůj hold. Osoby jsou oblečeny do šatů, tehdy běžně používaných a některé z nich nesou či čtou knihy. Celkem je zde zobrazeno osmnáct knih. Malba je zpracována natolik detailně, že lze rozpoznat jednotlivé rukopisy (knihtisk byl vynalezen později).

Také trávník, na němž se scéna odehrává, je detailně malířsky vypracován. Lze zde rozeznat

celkem 42 druhů rostlin, mezi nimi například: kokořík, lesní jahody, černý bez, lomikámen, vinnou révu a další

Posvátné město v pozadí je Utrecht, což můžeme poznat z kostela napravo. Jde zjevně o utrechtskou katedrálu.

Celou scénu osvětluje svým tajemným světlem Duch svatý, vznášející se v podobě holubice nad trůnem Beránkovým.

Tato deska Gentského oltáře působí nesmírně pokojně a klidně. Přesvědčivá preciznost výjevu vtahuje nejen oči, ale i ducha pozorovatele. Podmanivě tajemná záře scény jakoby se vylévala až na diváka a ozařovala jej. Tento van Eyckem zobrazený Ráj je na první pohled podobný pozemskému světu, přesto je to Ráj – není totiž poskvrněn lidskou hříšností.

Mohlo by se vám líbit...