Konverze skrze manželství
Naděžda Boková spolu se svým manželem, trvalým jáhnem, už dlouhou dobu úspěšně pořádají velmi populární přípravy snoubenců na křesťanské manželství. Přitom je paní Boková konvertitka, která Boha nalezla až v době jejich manželství. V krátkém rozhovoru paní Boková pootevírá dveře svého srdce…
Vím o Vás, že pocházíte z nevěřícího prostředí a tak zcela přirozeně se vnucuje otázka: Jak se to stane, že se člověk stane věřícím?
Tak to byla komplikovaná a delší cesta. V době naší svatby jsme se domnívali, že nám s manželem nic neschází. Později, když už děti začaly dospívat, jsem si čím dál více začala uvědomovat, že mi něco v životě schází…, nějaké naplnění života. Z počátku jsem to ani neuměla pojmenovat. Ten přerod byl pomalý a poznenáhlý. Postupně jsem si více a více uvědomovala, že život není jen práce, shromažďování věcí a starost o rodinu a sebe sama… Moje konverze probíhala i tak trochu současně s manželovým příklonem k Bohu. Časem jsme s manželem absolvovali přípravu k církevnímu zplatnění našeho, původně civilně uzavřeného, manželství. Tam jsem Boha a jeho lásku poznala „tváří v tvář“. Boží cesty jsou prostě nevyzpytatelné, krásné a úžasné…
Váš manžel je i vaším křestním kmotrem. Jak ovlivnil vaši konverzi?
Manželství, kde má každý z manželů jiný pohled na životní hodnoty, se žije těžce. Bůh se mi dával často poznat také právě skrze rozdílnost mého a manželova pohledu na život. Mnohokrát jsme spolu o těchto rozdílnostech diskutovali a já jsem sama při tom postupně získávala jiný pohled na spoustu věcí, okolností a prožitků v mém životě. Dnes mohu říci, že pokud bych nežila v tomto manželství, k mé konverzi by zřejmě nedošlo.
Jak vnímáte rozdíl mezi životem bez Boha a životem podle Boží vůle.
Postupně jsem pochopila, že Boží vůle není něco, co nás omezuje. Naopak, je to něco, co člověku umožňuje prožít život opravdu dobře a šťastně. Předtím jsem žila bez Boha a hranicí pro mě bylo to, co jsem si sama stanovila jako svou hranici. Bohužel, velmi často to bylo především v můj prospěch a na úkor nejbližších… Dnes to vnímám tak, že život bez Boha je mnohem těžší.
Chtěla byste „vzkázat“ něco návštěvníkům našeho webu?
Chci říci, že manželství je úžasně krásná věc. Je to prostor dvou lidí, kteří se navzájem odevzdali jeden druhému a snaží se nejrůznějšími cestami vyjít vstříc ve svých potřebách, přáních a záležitostech. A to je pro nás manžely úkol a zároveň výzva, že k tomu lze dojít jen společně a s Božím přispěním … Žít manželství jen a jen pro sebe, hrát si jen „na svém písečku“, to je strašné nepochopení …
Děkuji za krásný rozhovor.
Naděžda Boková spolu se svým manželem, trvalým jáhnem, už dlouhou dobu úspěšně pořádají velmi populární přípravy snoubenců na křesťanské manželství. Přitom je paní Boková konvertitka, která Boha nalezla až v době jejich manželství. V krátkém rozhovoru paní Boková pootevírá dveře svého srdce…
Vím o Vás, že pocházíte z nevěřícího prostředí a tak zcela přirozeně se vnucuje otázka: Jak se to stane, že se člověk stane věřícím?
Tak to byla komplikovaná a delší cesta. V době naší svatby jsme se domnívali, že nám s manželem nic neschází. Později, když už děti začaly dospívat, jsem si čím dál více začala uvědomovat, že mi něco v životě schází…, nějaké naplnění života. Z počátku jsem to ani neuměla pojmenovat. Ten přerod byl pomalý a poznenáhlý. Postupně jsem si více a více uvědomovala, že život není jen práce, shromažďování věcí a starost o rodinu a sebe sama… Moje konverze probíhala i tak trochu současně s manželovým příklonem k Bohu. Časem jsme s manželem absolvovali přípravu k církevnímu zplatnění našeho, původně civilně uzavřeného, manželství. Tam jsem Boha a jeho lásku poznala „tváří v tvář“. Boží cesty jsou prostě nevyzpytatelné, krásné a úžasné…
Váš manžel je i vaším křestním kmotrem. Jak ovlivnil vaši konverzi?
Manželství, kde má každý z manželů jiný pohled na životní hodnoty, se žije těžce. Bůh se mi dával často poznat také právě skrze rozdílnost mého a manželova pohledu na život. Mnohokrát jsme spolu o těchto rozdílnostech diskutovali a já jsem sama při tom postupně získávala jiný pohled na spoustu věcí, okolností a prožitků v mém životě. Dnes mohu říci, že pokud bych nežila v tomto manželství, k mé konverzi by zřejmě nedošlo.
Jak vnímáte rozdíl mezi životem bez Boha a životem podle Boží vůle.
Postupně jsem pochopila, že Boží vůle není něco, co nás omezuje. Naopak, je to něco, co člověku umožňuje prožít život opravdu dobře a šťastně. Předtím jsem žil
Naděžda Boková spolu se svým manželem, trvalým jáhnem, už dlouhou dobu úspěšně pořádají velmi populární přípravy snoubenců na křesťanské manželství. Přitom je paní Boková konvertitka, která Boha nalezla až v době jejich manželství. V krátkém rozhovoru paní Boková pootevírá dveře svého srdce…
Vím o Vás, že pocházíte z nevěřícího prostředí a tak zcela přirozeně se vnucuje otázka: Jak se to stane, že se člověk stane věřícím?
Tak to byla komplikovaná a delší cesta. V době naší svatby jsme se domnívali, že nám s manželem nic neschází. Později, když už děti začaly dospívat, jsem si čím dál více začala uvědomovat, že mi něco v životě schází…, nějaké naplnění života. Z počátku jsem to ani neuměla pojmenovat. Ten přerod byl pomalý a poznenáhlý. Postupně jsem si více a více uvědomovala, že život není jen práce, shromažďování věcí a starost o rodinu a sebe sama… Moje konverze probíhala i tak trochu současně s manželovým příklonem k Bohu. Časem jsme s manželem absolvovali přípravu k církevnímu zplatnění našeho, původně civilně uzavřeného, manželství. Tam jsem Boha a jeho lásku poznala „tváří v tvář“. Boží cesty jsou prostě nevyzpytatelné, krásné a úžasné…
Váš manžel je i vaším křestním kmotrem. Jak ovlivnil vaši konverzi?
Manželství, kde má každý z manželů jiný pohled na životní hodnoty, se žije těžce. Bůh se mi dával často poznat také právě skrze rozdílnost mého a manželova pohledu na život. Mnohokrát jsme spolu o těchto rozdílnostech diskutovali a já jsem sama při tom postupně získávala jiný pohled na spoustu věcí, okolností a prožitků v mém životě. Dnes mohu říci, že pokud bych nežila v tomto manželství, k mé konverzi by zřejmě nedošlo.
Jak vnímáte rozdíl mezi životem bez Boha a životem podle Boží vůle.
Postupně jsem pochopila, že Boží vůle není něco, co nás omezuje. Naopak, je to něco, co člověku umožňuje prožít život opravdu dobře a šťastně. Předtím jsem žila bez Boha a hranicí pro mě bylo to, co jsem si sama stanovila jako svou hranici. Bohužel, velmi často to bylo především v můj prospěch a na úkor nejbližších… Dnes to vnímám tak, že život bez Boha je mnohem těžší.
Chtěla byste „vzkázat“ něco návštěvníkům našeho webu?
Chci říci, že manželství je úžasně krásná věc. Je to prostor dvou lidí, kteří se navzájem odevzdali jeden druhému a snaží se nejrůznějšími cestami vyjít vstříc ve svých potřebách, přáních a záležitostech. A to je pro nás manžely úkol a zároveň výzva, že k tomu lze dojít jen společně a s Božím přispěním … Žít manželství jen a jen pro sebe, hrát si jen „na svém písečku“, to je strašné nepochopení …
Děkuji za krásný rozhovor.
a bez Boha a hranicí pro mě bylo to, co jsem si sama stanovila jako svou hranici. Bohužel, velmi často to bylo především v můj prospěch a na úkor nejbližších… Dnes to vnímám tak, že život bez Boha je mnohem těžší.
Chtěla byste „vzkázat“ něco návštěvníkům našeho webu?
Chci říci, že manželství je úžasně krásná věc. Je to prostor dvou lidí, kteří se navzájem odevzdali jeden druhému a snaží se nejrůznějšími cestami vyjít vstříc ve svých potřebách, přáních a záležitostech. A to je pro nás manžely úkol a zároveň výzva, že k tomu lze dojít jen společně a s Božím přispěním … Žít manželství jen a jen pro sebe, hrát si jen „na svém písečku“, to je strašné nepochopení …
Děkuji za krásný rozhovor.
