Setkání ve Skotsku

Známe to sami: Nečekané setkání, na nečekaném místě, s nečekaným člověkem… I nám se to přihodilo. A o co že to vlastně jde? O setkání s trvalým jáhnem z Německa, kterého potkala ve Skotsku dcera jednoho z nás, trvalých jáhnů ostravsko-opavské diecéze. Slovo dalo slovo a zde je krátký záznam z přátelského rozhovoru.

Můžete se čtenářům webu trvalých jáhnů ostravsko-opavské diecéze představit a říci o sobě několik slov?

Jmenuji se Georg Mühlek a jsem trvalým jáhnem ve spojených farnostech sv. Mikuláše a Karla Boromejského, což je první z našich farností a farnosti sv. Bruna, což je druhá z obou spojených farností. Obě farnosti jsou pak v Kolíně nad Rýnem. Jsem ženatý a měl jsem děti, které už, bohužel, zemřely. V civilním povolání jsem učitelem ve speciální škole pro postižené děti.

Jak jste se dostal k trvalému jáhenství?

Jednou jsem se setkal s trvalým jáhnem během nějakého školení. Velice na mě zapůsobila skutečnost, že trvalý jáhen je jakási „pravá ruka“ kněze ve farnosti. Postupně jsem se o trvalé jáhenství začal zajímat více a více a pochopil jsem, že je to důležitá služba, která může – pokud je dobře vykonávána – přinést mnoho užitku. Později, jakmile děti odrostly a já jsem měl jít „na zasloužený odpočinek“, cítil jsem, že mám ještě dost sil na to, něco užitečného dělat. To je, samozřejmě ve zkratce, moje cesta k trvalému jáhenství. To ovšem neznamená, že bych se věnoval méně rodině. Konec konců na tom jak nosí trvalý jáhen štolu je to dobře vidět: jen na jednom rameni, kdežto tom druhém rameni je „nesena“ rodina. Kněz ovšem nosí štolu na obou ramenech, což znamená, že obě jeho ruce patří farnosti…

V čem spočívá vaše služba ve farnosti?

Protože jsem povoláním učitel, pracuji i ve farnosti s mládeží, například vedu ve farnosti skauty. Samozřejmě kromě toho také vedu přípravy na křest a sňatky a také křtím, případně oddávám. Ve farnosti se také starám o osoby, které potřebují psychosociální pomoc po nějakém osobním traumatu, ať už je to těžká nemoc, autohavárie, ztráta blízké osoby či cokoliv podobného. Často mě k této službě volají například hasiči, či policie, když řeší nějaké krizové situace, ve kterých se lidé ocitnou. Naše farnosti jsou velké – jsou zde dva kněží, pět diákonů a dvě pastorační referentky – a tak je stále co dělat. Konec konců si můžete sami udělat obrázek o našich farnostech, stačí se podívat na naše webové stránky.

Děkujeme za rozhovor a přejeme plnost dobra a pokoje ve vaší službě.