2. neděle po Narození Páně – Ať vědí, kdo jsem!

Dnešní liturgická čtení jsou jakousi teologickou ozvěnou událostí, které jsme slavili během uplynulých vánočních dní. Slova o moudrosti, která „v slavném národě zapustila kořeny, v zástupech svatých se zdržuje“ (Sir 24, 16), slova o Slovu Zvěstování Jakubovi (Ž 147, 19) a Janův prolog o stejném Slově, které si mezi námi postavilo svůj stan (viz Jan 1, 14), dávají pokrm nejen našemu náboženskému prožívání, ale i našemu rozumu, který touží poznat Boží tajemství. Rád čtu v liturgii hodin texty církevních otců, kteří věděli tak poutavě vyprávět o těchto věcech. Někdy zároveň tak složitě, že tomu nerozumím, ale vnímám jejich nadšení, když se pokoušejí poodhalit tajemství Slova, které nás přišlo zahrnout milostí.