Diakoni

Drahá Matko Ustavičné Pomoci, trpím, už dlouho mě sužuje bolest. A když mi slábne tělo, slábne i duch. Všechno už ztrácím, i sílu k modlitbě. Nikde nenacházím útěchu. Ani návštěva a soucit nejlepších přátel mě nemůže zcela potěšit.
Někdy se mě zmocňuje netrpělivost a smutek. Zůstáváš mi jen ty, nejsvětější Panno! Ty jsi moje naděje. Tvé soucitné srdce se nade mnou slituje. Nejdražší Matko, nezapomínej na své ubohé, opuštěné dítě. Vypros mi sílu, ať trpělivě a odevzdaně přijímám z Boží ruky každou bolest, anebo – když to přispěje k mé spáse – vrať mi zdraví.
Když však Bůh ví, čemu slouží mé utrpení a když chce, aby mě nemoc přibližovala k poslední hodině mého pozemského života, chci ochotně jeho vůli přijmout. Doufám, nebeská Královno, že mi vyprosíš sílu radostně přijmout každou oběť, kterou bude ode mne žádat tvůj Syn. Dobrotivá Matko Ustavičné Pomoci, vypros mi ztracené zdraví, nebo milost a sílu i nadále trpělivě snášet chorobu z lásky k Bohu.
Amen.