Brno – Kněží Jan Bula a Václav Drbola, oběti komunistické perzekuce 50. let, budou v červnu 2026 oficiálně prohlášeni za blahoslavené. Jejich beatifikaci schválil v říjnu 2025 papež Lev XIV., nyní je znám přesný termín samotné slavnosti – uskuteční se v sobotu 6. června 2026 na brněnském výstavišti. Slavnosti bude předsedat papežský legát, kanadský kardinál Michael Felix Czerny, S.J., prefekt Dikasteria pro službu integrálnímu lidskému rozvoji. Kardinál Czerny je rodákem z Brna, jeho rodiče s ním uprchli po roce 1948 z Československa před komunistickým režimem. Samotné slavnosti blahořečení bude předcházet řada vzdělávacích a duchovních aktivit. Biskupství chystá například zážitkovou hru, edukační výstavy, bohoslužbu smíření v místě poprav obou kněží nebo přednášky pro školy.

Slavnosti blahořečení se zúčastní tisíce věřících nejen z brněnské diecéze, ale z celé České republiky. Zvána je také řada zahraničních hostů. Celodenní akce nabídne inspirativní kulturně-duchovní program, který vyvrcholí slavnostní bohoslužbou, při níž budou Jan Bula a Václav Drbola oficiálně blahořečeni. „Je to důležitý moment pro katolickou církev v naší zemi, protože obřad blahořečení zažijeme teprve podruhé od roku 1989. Pro brněnskou diecézi jde o ještě významnější moment, protože Jan Bula a Václav Drbola se stanou historicky prvními blahořečenými či svatořečenými lidmi, kteří žili a působili na jejím území,“ sděluje brněnský biskup Pavel Konzbul.

Jan Bula a Václav Drbola byli katoličtí kněží, kteří byli zatčeni a následně nespravedlivě odsouzeni k smrti v rámci tzv. babických procesů. Oba byli kontaktováni samozvaným odbojářem Ladislavem Malým se smyšlenou historkou, že odbojáři údajně unesli pražského arcibiskupa Berana z komunistické internace a hledají kněze, který by jej vyzpovídal. Přestože oba byli zatčeni několik týdnů před vražedným útokem Malého na komunistické funkcionáře v Babicích, v pozdějším zmanipulovaném procesu dostali trest smrti. Dle svědectví byli při výsleších krutě mučeni, a přestože neudělali nic špatného, neměli vůči věznitelům nenávist a šli na smrt s postojem odpuštění. „Právě toto je důležitý moment, který je důkazem jejich mimořádného svědectví. Nešlo o tvrdohlavost ani fanatismus, ale o vědomé a svobodné rozhodnutí nepodlehnout zlu a zůstat věrný pravdě. Tito lidé trpěli a umírali pro pravdu a víru v Krista, což je jádrem mučednictví tak, jak ho chápe katolická církev,“ vysvětluje Mons. Karel Orlita, vedoucí diecézní fáze procesu blahořečení.

Událost je zvlášť významná pro věřící z Moravskobudějovicka, které babické události tvrdě zasáhly. „Více než 40 let komunisté o popravených kněžích lhali. Na celém našem kraji leží memento těchto nespravedlivých soudů a poprav jako taková deka. Věřím tomu, že blahořečení Jana Buly a Václava Drboly bude impulsem pro usmíření a nápravu křivd, které se během komunistické diktatury na Vysočině staly,“ řekl Miroslav Kasáček, osmaosmdesátiletý pamětník nástupu totality na Moravskobudějovicku.

Biskupství brněnské představí osudy obou blahořečených netradičními způsoby

Brněnské biskupství kromě samotné červnové slavnosti blahořečení chystá řadu doprovodných aktivit. „Chceme, aby blahořečení nebylo jenom jednorázovou záležitostí. Naším cílem je s životním příběhem obou těchto hrdinů seznámit nejen věřící, ale i širokou veřejnost v našem regionu. Proto jsme připravili řadu zajímavých aktivit, které život Jana Buly a Václava Drboly představují. Chystáme například zážitkovou hru pro rodiny s dětmi, sérii edukativních výstav v sakrálním i veřejném prostoru nebo animovaný film pro děti,“ přibližuje program biskup Konzbul.

Už koncem roku 2025 vydalo biskupství komiks s názvem NEPŘEMOŽENÍ, který přibližuje život obou mučedníků a je určený hlavně mladým čtenářům a školám. Biskupství k němu nabízí metodiku pro učitele dějepisu, náboženství nebo občanské výchovy. V rodišti Václava Drboly, Starovičkách na Břeclavsku, se pak na konci listopadu podařilo představit křížovou cestu, která nese jeho jméno.

Kromě osvětových aktivit se mohou věřící zúčastnit i poutí nebo speciálních duchovních aktivit. Na začátku postní doby vydá Biskupství brněnské křížovou cestu zaměřenou právě na zhojení křivd a nápravu vztahů. V květnu se uskuteční noční pouť z Třebíče do Lukova – rodiště Jana Buly. Závěr přípravného období vyvrcholí devítidenní novénou ve farnostech celé diecéze.

„Doufáme, že si každý najde ‚to své‘. Přestože bude půlrok před slavností blahořečení logicky hlavně duchovní, máme za to, že si příběh kněží Jana a Václava zaslouží pozornost i u širší společnosti. Právě pro lidi, kteří do kostela běžně nechodí, chystáme zajímavý vzdělávací a kulturní program,“ uzavírá biskup Pavel Konzbul.

Přehled akcí v rámci doprovodného programu, aktuality i rezervaci vstupenek na slavnost blahořečení najdou zájemci na webu www.buladrbola.cz.

Slavnost blahořečení jako příležitost k odpuštění a smíření

Doprovodné programy i slavnost blahořečení budou zdůrazňovat hlavní poselství, které život mučedníků Jana Buly a Václava Drboly přináší:

• odpuštění a smíření navzdory nespravedlnosti
• věrnost pravdě
• síla lásky v každé lidské situaci.

„Jde o příležitost, abychom skrze porozumění příběhu a poselství hrdinské smrti obou mužů otevřeli téma smíření ve společnosti. Všichni si s sebou neseme nějaká zranění, ať už vztahová nebo celospolečenská. Někoho ještě dnes tíží zkušenost s praktikami minulého režimu, jiné trápí aktuální politická situace ve světě, někdo má těžkosti v rodině, v práci… všichni to známe. K vzájemnému pochopení a přiblížení je potřeba tyto věci vyslovit, vést dialog, vytrvat, i když je to těžké. A my, křesťané, se za tyto věci zkoušíme i modlit – tak, jako se modlili Jan a Václav před svou smrtí. I proto chceme v květnu v Jihlavě uspořádat bohoslužbu smíření, během níž budeme prosit o usmíření křivd, které se během totalitních režimů na Jihlavsku, ale i v celé naší zemi staly,“ vysvětluje Pavel Konzbul.

MEDAILONKY MUČEDNÍKŮ

Kdo byl Jan Bula?

Jan Bula byl římskokatolický kněz původem z Lukova u Moravských Budějovic. Po absolvování gymnázia, kde mimo jiné projevoval své výtvarné nadání, začal studovat teologii. V roce 1945 byl v Brně vysvěcen na kněze a brzy poté nastoupil do farnosti v Rokytnici nad Rokytnou na Třebíčsku, kde si získal mimořádnou oblibu mezi lidmi – zejména mezi mládeží. Vedl společenství, maloval obrazy, opravoval kostel, mezi lidmi si vysloužil pověst otevřeného, charismatického a laskavého člověka.

Poklidný život ve farnosti dramaticky narušilo nastolení komunistického režimu. Počátkem roku 1951 Jana Bulu navštívil Ladislav Malý, jeho bývalý spolužák z gymnázia, který brzy poté začal podněcovat na Moravskobudějovicku ozbrojený odboj proti totalitnímu režimu. Tvrdil, že osvobodil z internace pražského arcibiskupa Josefa Berana a hledá pro něj spolehlivého zpovědníka. Přestože s ním Jan Bula po několika setkáních odmítl spolupracovat, byl na konci dubna 1951 zatčen a uvězněn. V atmosféře tvrdého pronásledování církve byl obviněn ze spolupráce s Ladislavem Malým, který stál za tzv. babickými vraždami z července 1951. Přestože neměl s těmito tragickými událostmi nic společného a v době útoku byl již třetí měsíc ve vyšetřovací vazbě, stal se jednou z hlavních tváří vykonstruovaného procesu. Po brutálních výsleších a zmanipulovaném soudním řízení byl v listopadu 1951 odsouzen k trestu smrti. Popraven byl 20. května 1952 v jihlavské věznici ve věku nedožitých 32 let.

Den před smrtí směl napsat dopisy na rozloučenou svým blízkým. Po pádu komunistického režimu byl v roce 1990 soudně rehabilitován a v roce 2004 bylo zahájeno jeho beatifikační řízení.

Kdo byl Václav Drbola?

Václav Drbola se narodil ve Starovičkách u Hustopečí. Po absolvování gymnázia začal studovat teologii. Na kněze byl vysvěcen v Brně roku 1938 a následně působil ve Slavkově u Brna, v Čučicích, Bučovicích a od roku 1950 v Babicích. V Bučovicích se výrazně zapojil do veřejného dění v Orlu a Spolku katolických tovaryšů. V Babicích se staral o chod celé farnosti a začal s opravou varhan.

Také jeho kontaktoval Ladislav Malý, který tvrdil, že je zahraničním agentem, a žádal po něm, aby vyzpovídal arcibiskupa Josefa Berana. Byla to lež, s arcibiskupem se Václav Drbola nikdy nesetkal a v polovině června 1951 byl zatčen. Po vraždách v Babicích, ke kterým došlo dva týdny po jeho zatčení, byl Václav Drbola násilím nucen k doznání, že k nim Malého naváděl. Vykonstruovaný soudní proces se konal pouhých deset dní po vraždách. Václav Drbola byl odsouzen k trestu smrti a popraven 3. srpna 1951 v jihlavské věznici ve věku 38 let.

Soudně rehabilitován byl v letech 1990 až 1997. Jeho beatifikační proces byl v roce 2011 připojen k řízení Jana Buly.

Článek Mučedníci Jan Bula a Václav Drbola budou blahořečeni 6. června na brněnském výstavišti se nejdříve objevil na Diecéze ostravsko-opavská.

Editor: Doo