Ostrava – Na 130 kněží diecéze spolu s jáhny, řeholníky, řeholnicemi i diecézany oslavilo Missu chrismatis. Při ranní mši na Zelený čtvrtek v ostravské katedrále obnovili kněží své závazky a do svých farností si odvezli posvěcené křižmo a požehnané oleje katechumenů a nemocných.
Biskup Martin David na úvod mše svaté připomenul, že se jedná o jubilejní třicátou Missu chrismatis v historii diecéze. Někteří kněží se tak ke mši svaté s žehnáním olejů připojili v diecézním společenství potřicáté za sebou. Premiéru měli naopak někteří ministranti a také Diecézní chrámový sbor.
Biskup Martin v promluvě poukázal na to, že Missa chrismatis obrací pozornost k identitě a poslání kněze. „Naše poslání se uskutečňuje uprostřed Božího lidu: aby lidé slyšeli slovo naděje, zakusili odpuštění a byli neseni ve své slabosti,“ předznamenal téma promluvy biskup. Citoval následně italského kněze Andrea Santora, který byl zavražděn r. 2006 Turecku. V jednom dopise biskupovi své římské diecéze (tedy papeži) napsal tato slova: „Jsem tady, abych žil mezi těmito lidmi, a aby totéž mohl udělat Ježíš, půjčuji mu své tělo.“
Biskup Martin z tohoto výroku vyzdvihl čtyři body:
- „Jsem tady.“ Ne jinde. Ne v představě o ideálnějších podmínkách. Jsme na místě, kam jsme byli posláni. V konkrétních farnostech, společenstvích, vztazích. Naše služba nezačíná tím, co děláme, ale tím, že jsme přítomní. Pokud jsem přítomný všude jinde jen ne ve své farnosti, tak v mé službě není něco v pořádku.
- „Abych žil mezi těmito lidmi.“ Žít mezi lidmi. Sdílet jejich radosti i bolesti, jejich úspěchy i obavy a hledání. To je způsob, jakým Kristus žil a jednal. Poslal mě, abych zvěstoval radostnou zprávu chudým, oznámil zajatým propuštění a slepým navrácení zraku. (Iz 61) Naše poslání se uskutečňuje mezi lidmi. To je způsob, jakým Kristus jednal – a jiný nám ani nesvěřil.
- „Aby totéž mohl udělat Ježíš.“ To je smysl naší služby. Nemáme nahrazovat Krista, ale dávat mu prostor. Nemáme stavět do středu sebe, ale jeho. Kde jsou dva nebo tři shromážděni, tam je Kristus uprostřed. Je to Kristus, který jedná, uzdravuje, odpouští a proměňuje.
- „Půjčuji mu své tělo.“ Kristus si bere k dispozici naši lidskost – naši řeč, naše ruce, náš čas, naši ochotu být s druhými – v eucharistii, ve svátostech, ale i v těch nejobyčejnějších setkáních. Dáváme Kristu své tělo v oběti vlastního života, jak to spolu s ním vyslovujeme při mši: Toto je mé tělo… jak to vidíme na dvou kněžích, kteří budou na začátku června v Brně blahořečeni – Janu Bulovi a Václavu Drbolovi.
Tato slova kněžím podle biskupa platí i ve chvílích, když nejsou vidět plody služby.
„I když zůstává naše služba skrytá nebo nepochopená, jsme zváni, abychom znovu a vědomě dovolili Kristu, aby skrze nás byl mezi lidmi tak, jak chce on.“
Na závěr promluvy se biskup obrátil na laiky a poprosil je, aby byli svým kněžím nablízku. „Především je doprovázejte svou modlitbou, porozuměním a někdy i trpělivostí. Nejsou dokonalí, i oni jsou na cestě. Proto také prosím za odpuštění všeho, čím jsme vás ve své nedokonalosti zranili,“ podotkl biskup a zakončil promluvu modlitbou, ať kněze, jáhny i Boží lid diecéze učí Duch Páně žít jejich povolání: nést Krista do vztahů, společenství i každodenního života.“
Foto: Josef Cinciala, Lena Nowak / Člověk a Víra
Článek Biskup kněžím: „Naše služba začíná tím, že jsme přítomní“ se nejdříve objevil na Diecéze ostravsko-opavská.
Editor: Doo