Domaslavice / Ostrava / Frýdlant n. O. – Blahoslavenou Pannu Marii z hory Karmel si věřící připomenou také na několika místech ostravsko-opavské diecéze.
Jako první památku Panny Marie Karmelské oslaví v Jakubčovicích u Oder. Tamní hodová mše svatá začíná v neděli 12. července v 11 hodin.
Úcta k Matce Boží z hory Karmel je v Ostravě spjatá s kostelem sv. Josefa na Slezské Ostravě. Poutní slavnost tam předznamená pěší pouť, která od kostela sv. Václava v Moravské Ostravě vyjde ve středu 15. července večer. Nejprve se v 19 hodin pomodlí mariánskou litanii v kostele sv. Václava a následně se vydají na cestu. Večerní bohoslužbu bude na Slezské Ostravě sloužit ve 20 hodin P. Vladimír Ziffer. Středobodem karmelské poutě na Slezské Ostravě bude čtvrtek 16. července. Mši sv. s modlitbou ranních chval tam nejprve v 7.30 celebruje Mons. Jan Plaček, mši sv. v 10 hodin pak biskup Martin David. Od 15 hodin pak je v plánu eucharistická adorace a v 17 hodin mše svatá na závěr poutního dne s P. Vítězslavem Řehulkou. Karmelská pouť na Slezské Ostravě bude znamenat také symbolický začátek oprav interiéru kostela.
Ve stejný den – ve čtvrtek 16. července se karmelská pouť slaví také v Domaslavicích. Mše sv. tam chystají v 8, 10 a 17 hodin. Po večerní mši svaté bude možné přijmout škapulíř. Na místě bude připraven také stánek s produkty, jejichž prodej podpoří organizaci Bez mámy.
Ve Frýdlantě nad Ostravicí se pak „malá pouť“ ke cti Panny Marie Karmelské uskuteční v neděli 19. července (bohoslužby v 7.30 a 9.30).
Z historie svátku Panny Marie Karmelské
Titul Panna Maria „Karmelská“ je odvozen od názvu hory Karmel ve Svaté zemi. Jde vlastně o horské pásmo dlouhé asi 25 km zdvihající se od břehu Středozemního moře poblíž dnešní Haify. Se jménem hory je spjata postava starozákonního proroka Eliáše, který na tomto místě svedl zápas s falešnými Baalovými proroky o víru v jediného pravého Boha – Hospodina. Událost je vylíčena v První knize Královské v 18. kapitole. Koncem 12. století se zde usazují – poblíž tzv. Eliášovy studny – poustevníci. Uprostřed svých příbytků měli vybudovanou kapli, kterou zasvětili Panně Marii. Odtud také pochází jméno tohoto společenství: „Bratři Nejblahoslavenější Panny Marie z hory Karmel“. V tichu zdejší přírody chtěli napodobovat svoji „Sestru“ a „Paní“, a tak jako ona „uchovávat Boží slovo ve svém srdci a rozvažovat nad ním“. Zároveň však nezapomínali ani na horlivost víry svého „otce“ – proroka Eliáše -, kterého dokonce nazývali svým zakladatele.
Ve 13. století museli karmelitáni utéci před Saracény do Evropy, a i přes velké obtíže dosáhli nakonec na Lyonském sněmu, který skončil 17. července 1274, schválení svých řeholních stanov. Viděli v tom potvrzení zvláštní přízně své „Paní z Hory Karmel“ a jako projev vděčnosti slavili každoročně v tento den k její cti „slavnou památku“ (od konce 15. stol. o den dříve – 16. července).
* Podle tradice svěřila Panna Maria generálnímu představenému Šimonu Stockovi škapulíř (1251) s příslibem zvláštní ochrany pro ty, kdo ho budou zbožně nosit. Tento zvyk vedl koncem středověku k rozšíření úcty k Panně Marii Karmelské, a svátek byl roku 1726 zaveden v celé církvi. Přijímání škapulíře věřícími dávalo vzniknout tzv. škapulířovým bratrstvům. Tak se v některých farnostech, zvláště tam, kde měli duchovní vliv karmelitáni z nedalekého kláštera, vytvořila tradice poutí k Panně Marii Karmelské.
(převzato z webu farnosti Domaslavice)
Foto z Karmelské poutě na Slezské Ostravě: Zdeněk Poruba / Člověk a Víra
Článek Karmelské poutě v diecézi se nejdříve objevil na Diecéze ostravsko-opavská.
Editor: Doo