Diakoni

Funkce: Moderátor trvalých jáhnů
Datum jáhenského svěcení: 9. července 1994
Působiště: farnost Bohumín–Nový Bohumín, děkanát Karviná a Biskupství ostravsko – opavské
Web farnosti: Nový Bohumín

Jste moderátorem trvalých jáhnů. Co je Vaším úkolem? Být kontaktní osobou pro potřeby jáhnů a jejich stálé formace v diecézi a pro případné zájemce o tuto službu. Spolupracovat s delegátem pro trvalé jáhny v diecézi a vést administrativu týkající se služby trvalých jáhnů a kandidátů jáhenství.

Jak vidíte budoucnost služby trvalých jáhnů? To, že se obnovila služba (trvalých) jáhnů, je projev života církve inspirovaný Duchem svatým. Jáhenství vyšlo z konkrétní potřeby služby církve a v tomto zdroji je, domnívám se, také jeho budoucnost. Duch svatý si sám církev připravuje pro úkoly, které má ve světě církev mít. Z jedné strany jsou tak jáhni projevem jeho působení v církvi a určité připravenosti církve k tomu, k čemu ji vede. Na druhé straně bude také na jáhnech, sloužit s otevřeností a ve snaze rozpoznávat znamení doby, která volají po službě církve. Samozřejmě v souladu s biskupem a ve spolupráci s kněžími.

Vy sám jste již dlouho trvalým jáhnem, co Vám osobně tato služba přináší? Jáhnem jsem 14 let a jáhenství mi přineslo a přináší mnoho. Možná bych to nazval novým rozměrem života, naplněním, včetně mé služby biskupovi. Přináší mi nové možnosti uplatnění mých darů. Dává větší blízkost Pánu, kterou bych asi bez jáhenství neprožil. Nová setkání, příležitosti, ale i nové odpovědnosti. Jsem přesvědčen, že posvěcuje můj život i život mé rodiny. To jsou jen některé postřehy a jistě je více toho, co nejsem schopen postřehnout. To Pánu odevzdávám v duchu při chvalozpěvu velikonoční písně: „vždyť mne bez mých zásluh milostivě připojil ke sboru jáhnů…“.

Jak vnímáte, z pohledu Vaší dlouholeté jáhenské služby, její potřebnost v současné Církvi? Trochu to souvisí s druhou otázkou. Myslím si, že ta potřebnost je dána životem církve. Čím bude život církve – v tom kterém místím společenství – intenzivnější, tím bude potřeba jáhnů větší. Záleží to tedy nejen na jáhnech samotných, ale na všech věřících, včetně pastýře, který je vede. Jáhni vycházejí z konkrétního společenství a tomuto společenství zpravidla slouží. Když ono společenství ustrne a soustředí se pouze na „duchovní přežívání“, služba jáhna pravděpodobně nebude vnímána jako potřebná. Jáhen sám by měl své okolí ke službě motivovat a už tím pomáhat životu obce. Počet jáhnů ve světě i v naší diecézi roste. S tím roste jistě i služba a život církve. Věřím, že jáhenská služba má toho ještě mnoho před sebou. A to je krásné pro nás, kteří se podílíme na jejich začátcích. Je to výzva být bdělým a věrným služebníkem. A není vždy důležité to viditelné, docenitelné, spočitatelné, ale skutečnost, že Pán skrze naší službu může přinášet útěchu, pomoc a lásku.

Děkuji za rozhovor.