Že je oprávněné si odevzdání zvolit jako stmelující myšlenku – i skutečnost – nám ukazuje život Ježíšův. Podle Listu Židům říká, když vstupuje do světa: „Zde jsem, abych konal, Bože, tvou vůli, jak je o mně v tvé knize psáno“ (Žd 10,7). A svůj život končí aktem naprostého odevzdání: „Otče, do tvých rukou
odevzdávám svého ducha“ (L 23,46). Odevzdání je skutečně alfou a omegou jeho života.
