32. neděle v mezidobí B – Slovo na neděli

„… jsme jakoby vůní kadidla, jež Kristus obětuje Bohu“ (2 Kor 2,15a).

Chceš-li pochopit, o čem to dnes mluví úryvek z listu Židům, potřebuješ si k tomu přečíst 16. kapitolu třetí knihy Mojžíšovy o Dni smíření. Ježíš naplnil starozákonní předobraz tak dokonale, že už není zapotřebí zabíjet nějaká zvířata a jejich krev přinášet každý rok do Svatyně svatých. Ježíš tak učinil jednou provždy. Co do té doby nedokonale zajišťovala krev býků a telat, to teď dokonale uskutečnila Ježíšova krev. Přinesla usmíření s Bohem a odpuštění všech hříchů. I těch tvých. Pokud chceš žít s Bohem, nemusíš po každém hříchu tahat někam do chrámu býka či berana, vlastníma rukama jej zabít a chytat jeho krev, aby jí pak kněz pokropil oltář. Stačí se ve víře připojit k Ježíšovi, vyznat s lítostí své provinění a prosit: „Otče, odpusť mi pro krev Kristovu“.