Kudy vedou cesty

Před několika týdny byl Jaromír Bok biskupem ostravsko-opavské diecéze vysvěcen na trvalého jáhna. Zeptali jsme se v krátkém rozhovoru, jak vnímá své jáhenské povolání a svou jáhenskou službu.

Otázka: Můžete nám říci něco bližšího o sobě a své rodině?

Odpověď: Pocházím z Nového Jičína, Jsem ženatý a mám tři děti. Dvě z nich již žijí v manželství a dokonce jsem se nedávno stal dědečkem. Třetí ratolest navštěvuje v současné době střední školu. Bydlíme v bytě, což mi umožňuje více se věnovat svému jáhenskému povolání, protože nám odpadají starosti o dům a zahradu. A protože jsem soukromým učitelem angličtiny, mohu si do jisté míry organizovat svůj čas podle okolností, což také považuji za výhodu pro svou činnost trvalého jáhna ve farnosti.

Otázka: Jak vnímáte službu trvalého jáhna a jak ji chcete konkrétně naplňovat?

Odpověď: To je hodně těžká otázka. Vzhledem k tomu, že jsem toto povolání „objevil“ poměrně pozdě, je pro mě všechno nové. Postupně objevuji prostor v těsné blízkosti oltáře, postupně objevuji velké možnosti služby jáhna, služby, kterou vnímám jako službu konkrétního člověka konkrétnímu člověku. Chci přinášet lidem radostnou zvěst evangelia a chci jim přinášet i svátostného Krista v hostii. To právě mohu například svou služnou v nemocnici, kdy nemocným přináším Eucharistii a také se s nimi modlím v jejich nemoci. Nicméně stále se cítím v pozici učedníka, který se teprve učí a moje služba bude, jak doufám přinášet plné plody až časem.

Otázka: Co pro vás bylo inspirací, když jste zvažoval možnost služby Církvi v podobě trvalého jáhenství?

Odpověď: Právě slova Evangelia: „… cokoliv jste učinili jednomu z nejposlednějších bratří, mě jste učinili.“, jsou pro mě nejen největší, ale také zcela konkrétní inspirací k náplni mé jáhenské služby. Služba „těm posledním“ mě naplňuje a vidím v ní své povolání. Svou službu však nevidím jen takto úzce. Chtěl bych s lidmi při vhodných příležitostech vstupovat do dialogu a pomoci jim „objevit“ Boha, který nás miluje více, než si dovedeme představit a skrze to jim přinášet povzbuzení pro každodenní cestu životem. Tyto možnosti se nabízejí třeba i při setkávání nad výukou angličtiny nebo i kontaktů v nemocnici, kam přináším Eucharistii.

Děkuji za rozhovor.